Je možné vyměňovat okna i v zimě?

Provést výměnu starých oken za nová je bez problémů možné, i když jsou teploty pod bodem mrazu. Víme totiž, že mezi demontáží stávajícího okna a montáží nového okna uplyne pouze několik desítek minut. Za tuto dobu nedojde k prochladnutí zdiva, a tak se teplota v místnosti po instalaci rychle vrací k normálu. Květiny nebo domácí mazlíčky, kteří by mohli utrpět chladem, lze snadno přemístit do vyhřáté části bytu.

Rovněž není třeba mít obavy z kvality použitých montážních materiálů. V tomto období se běžně používají hmoty (malty, montážní pěny), které jsou určeny až do -10 stupňů Celsia.

Rosí se nám sklo na plastovém okně. Jak to co nejlépe opravit?

Počátkem 90. let vzniklo v České republice velké množství firem zabývajících se výrobou oken a dveří. V té době tyto společnosti převzaly již známé technologie výroby otvorových výplní na bázi dřevěných, hliníkových nebo plastových rámů vybavených izolačním zasklením a celoobvodovým kováním. Počet otvorových výplní, jež tyto společnosti nabízejí, rok od roku stoupá. Stoupá ovšem i počet reklamací, které mají mnohdy původ ve skutečnosti, že se pořád jedná o výrobky na našem trhu nové, s kvalitativně odlišnými vlastnostmi, s nimiž ještě nemají zákazníci dlouhodobé zkušenosti.

Častým důvodem reklamací je problém srážení vody na skle okna (rosení). Ovšem ne vždy je příčina problémů na straně výrobce, který pak pochopitelně odmítne reklamaci akceptovat.

Málokdo si při této příležitosti uvědomí, kolik zdrojů vodních par se v běžných domácnostech objevuje. Mezi hlavní patří zejména vaření. Pokud odsavač par nefunguje dostatečně, je koncentrace par enormní. Rovněž lidské dýchání ovlivňuje množství vodních par ve vzduchu. U novostaveb je potřeba počítat s tím, že zdivo vysychá i několik let, a proto se musí dbát na správné vytápění a větrání nového objektu.

Před reklamací z důvodu rosení oken bychom se měli ubezpečit, kde se sražená voda na okně vyskytuje. Okno lze reklamovat u výrobce v tom případě, nachází-li se orosení v meziskelním prostoru izolačního dvojskla. Nejčastější příčinou tohoto jevu bývá nedokonalost hermetického uzavření meziskelního prostoru, který je obvykle naplněn vysušeným vzduchem, eventuálně argonem či hexafluoridem síry. Do meziskelního prostoru se tak dostane vzduch z vnějšku, jenž obsahuje množství vodních par, a ty posléze za příhodných podmínek kondenzují na vnitřních stranách jednotlivých tabulí skla. Pokud tuto skutečnost zjistíme, jsme oprávněni obrátit se na výrobce oken se žádostí o nápravu. Výrobce pak dodá nové dvojsklo a jeho servisní technik jej na místě vymění. Celý proces přesklení trvá pouhých několik minut.

Jiná situace ovšem nastává, sráží-li se voda na vnější straně vnitřního skla, tj. v interiéru. Co se tedy ve skutečnosti děje? Vzduch v uzavřené místnosti se obohacuje vodními parami z běžné lidské činnosti. Přebytky vodních par se pak srážejí na nejchladnějších plochách v místnosti, a tím je okolí okenních rámů. Dochází ke kondenzaci a vlhkost stéká na parapet. K tomuto jevu obvykle dochází ve vlhkých místnostech s nedostatečným vytápěním (koupelny, WC) nebo s nadměrnou koncentrací par (kuchyně) nebo i v poměrně suchých místnostech při silných mrazech.

Další příčiny, které výskytu rosení přispívají:

Nevhodné umístění zdroje tepla

Jestliže je zdroj tepla umístěn pod oknem, potom je studený vzduch, který se hromadí při podlaze, nasáván žebrovím radiátoru a ohřátý stoupá vzhůru po tabuli skla v okně, přičemž jej ohřívá. Dochází tak ke zvýšení teploty povrchu skla, a tím se kondenzace omezuje. Teplý vzduch vystoupá až ke stropu místnosti a postupně se ochlazuje, klesá a znovu jej nasaje radiátor. Tomuto koloběhu se říká gravitační (termosifinové) proudění. Jakmile není zdroj tepla umístěn pod oknem, ale například u protilehlé zdi, dochází k tomu, že vystoupaný ohřátý vzduch se během proudění v místnosti ochladí, tudíž povrch tabule skla se dostatečně neohřeje, teplota skla se přiblíží k rosnému bodu a vodní pára, obsažená ve vzduchu, zkondenzuje. Obdobné problémy mohou nastat i při nedostatečném výkonu podlahového topení.

Nedostatečné vytápění a větrání

V současné době jsou novostavby i rekonstruované objekty vybavovány okenními prvky s vysokou těsností, takže vzduchová výměna mezi vnějším a vnitřním prostředím je téměř nulová. Vlhkost vzlínající ze zdiva sytí vzduch v nedostatečně větraných nebo vytápěných místnostech a sráží se na chladnějších plochách, např. právě na okně. Prevencí vůči tomuto jevu je pečlivé vytápění místností v kombinaci s důsledným vyvětráním. Pouhé vytápění nestačí, protože vyvětráním se vlhčí vzduch v interiéru nahradí sušším z vnějšího prostředí.

Nevhodně zvolené zasklení

Kvalita zasklení je definována veličinou zvanou koeficient prostupu tepla Ug W/m2K. Lze konstatovat, že čím nižší je hodnota K, tím lepší je z hlediska prostupu tepla zasklení. Snížení tepelných ztrát se projevuje také vyšší povrchovou teplotou zasklení, což má za následek i nižší náchylnost ke kondenzaci vody na povrchu skla.

Umístění okna vzhledem ke světovým stranám

Okna na severní, severovýchodní a severozápadní straně se rosí častěji než okna na jihu, jihozápadě a jihovýchodě. I v mrazivých dnech sluneční záření zvyšuje povrchovou teplotu skla a tím oddaluje možnost kondenzace. Okna, která jsou celý den ve stínu, mají nižší teplotu, a jsou tedy pro kondenzaci příznivější.

Kondenzace vodních par na nejchladnějších plochách je běžný fyzikální jev, který nelze zcela odstranit.

• Můžeme ho pouze cíleně omezovat, a to:
• Větráním (odváděním přebytečných vodních par).
• Používáním tzv. výkonnostního zasklení s hodnotou Ug = 1,4 W/m2K a lepším zasklením (zasklení se zvýšenou tepelnou izolací).
• Správným tepelným režimem (cirkulace vzduchu v místnosti).
• Rozmístěním oken vzhledem ke světovým stranám.
• Zvýšením teploty v místnosti.

Velmi dobrou pomůckou pro omezení kondenzace vodních par v místnostech je hygrometr (vlhkoměr). Jeho údaj může varovat před nebezpečím nežádoucí kondenzace na sklech a vést uživatele k pravidelnému větrání. Kondenzace přebytečné vlhkosti tak většinou nebývá důvodem k reklamaci výrobků, ale signálem, že cosi není s mikroklimatickým režimem našeho bytu v pořádku.

Mohu si okna koupit bez jejich montáže? Jak je to s DPH?

V případě, že si zakoupíte naše okna, která si následně sami odvezete z našeho výrobního závodu vlastními prostředky a sami namontujete, budeme vám nuceni počítat DPH v aktuální státem stanovené výši.

Objednáte-li si u nás okna i s montáží, vyjdou samotná okna levněji, a navíc vám poskytneme vyšší záruku!

Pokud se jedná o okna pro bytové účely (tzv. „sociální bydlení” – viz níže), můžeme vám počítat DPH pouze sníženou sazbu, což představuje výraznou úsporu z konečné ceny oken. Tato úspora většinou vystačí na námi provedenou montáž včetně dopravy oken na místo stavby, nebo dokonce ještě něco ušetříte.

Naše společnost EUROPLAST MORAVA dopraví vaše okna ve speciálních dopravních paletách, a provede odbornou montáž, v níž má již dlouholetou zkušenost.

Vy převezmete kompletní a nepoškozené výrobky bez jakýchkoli starostí až po jejich zabudování a následném odzkoušení.

Proč bychom si měli nechat okna odborně namontovat?

Montáž oken má zásadní vliv na jejich funkčnost i životnost. Řemeslníci, kteří okna montují, jsou zkušení a proškolení pracovníci.

U montáže oken nejde ani zdaleka jen o správné ukotvení, srovnání a seřízení okna. Velmi podstatný vliv na vlastnosti a zejména dlouhodobou životnost oken má kvalitní ošetření připojovací spáry mezi oknem a ostěním. Stavební technologie a materiály doznaly v posledních letech značného technického pokroku, který vyžadují vysoké nároky na tepelně izolační vlastnosti budov. Tepelnou izolaci a dokonalé utěsnění spáry mezi oknem a stěnou budovy zajišťuje izolační pěna, montáž oken dnes ale již není zdaleka jen o izolační pěně.

Stále častěji ale zákazníci vyžadují při montáži tzv. parozábranu. Jde o specielní pásky nebo fólie, které dokonale utěsní spáru proti průniku vlhkosti, vodních par. Jejich pružnost a roztažnost zároveň chrání spáru před vznikem nežádoucích trhlin ve spáře. Parozábrana tak z dlouhodobého hlediska zaručuje kvalitní spojení okna s domem, které si uchovává výborné tepelně izolační vlastnosti a spolehlivě odolává výkyvům počasí i mechanickému poškození.

Jaký je nejvhodnější způsob přivětrávání (mikroventilace)?

Okna nové generace (s celoobvodovým kováním otevíravě-sklápěcím) umožňují celou řadu variant větrání. Už samotná možnost sklápěcí polohy okna je z důvodu vědomého větrání. Uživatelé, zejména bytů v panelových domech, jsou však zvyklí na jakési „samovolné” větrání pomocí významných spárových netěsností oken, a tedy možností trvalého nevědomého a neregulovaného větrání. Jsou-li jejich byty vybaveny novými těsnými okny, často se v těchto bytech hromadí vlhkost, dochází ke kondenzaci vody, ba vzniku plísní. Důvod je prostý – absence větrání.

Uživatelé těchto oken požadují tedy to, nač byli naučeni, trvale netěsné okno s nedefinovatelným, nekontrolovatelným a neregulovatelným průtokem vzduchu.

Výrobci pak vycházejí tomuto požadavku vstříc a představují systémy, které budou větrat za uživatele nezávisle na jeho vůli. Variant těchto provedení je řada, jak pro systémy se středovým, tak dorazovým těsněním. Jejich společnou nevýhodou je, že průtok vzduchu je závislý na tlakových poměrech (komínový efekt světlíku, tlak větru, zvyklosti uživatelů bytu v souvislosti s interiérovými dveřmi, interiérové dveře uzavřené, otevřené, s těsněním nebo bez těsnění apod.). Další nevýhodou je, že výměna vzduchu probíhá permanentně, tedy i v době, kdy není nikdo přítomen, a přináší s sebou tedy zbytečné a nezanedbatelné tepelné ztráty.

Přestože naše okna disponují těmito způsoby přivětrávání, jednoznačně preferuje možnosti regulovaného vědomého větrání.

Z pohledu nákladů, účelnosti a užitné hodnoty se nám jako jednoznačně nejlepší jeví použití tzv. mikroklimatizéru, tj. 4. poloha kliky, která umožňuje odlehnutí křídla z rámu a vědomé vytvoření spárové netěsnosti. Aplikace a využívání tohoto zařízení je výhodné zejména v ložnicích v období nízkých venkovních teplot (pod 0 °C), neboť po osmihodinovém spánku a opuštění ložnice lze spárovou netěsnost snadno zrušit a zabránit tak nežádoucímu větrání a průniku prachu do bytu a zamezit tak ztrátám tepla. Pro místnosti, kde je v bdělém stavu vždy někdo přítomen, doporučujeme buď nárazové větrání pomocí standardních funkcí okna (otevíravost, sklopitelnost) nebo pomocí regulovatelných větracích klapek nebo větracích lišt.

Nejmodernější systémy, které jsou však již investičně náročnější, reagují na vznik „škodlivin” v místnosti (vlhkost, CO2, pachy, kouř) a průtok vzduchu do místnosti regulují automaticky v závislosti na obsahu některé ze „škodlivin” (obvykle vlhkosti), tato opatření jsou vždy spojena se zásahem do konstrukce profilů.

Mikroventilaci nelze považovat za větrání pro zajištění hygienické výměny vzduchu. Okno v mikroventilační poloze kování nemá definovanou průvzdušnost a proto s ní nelze uvažovat při návrhu větrání. Mikroventilace je účinná pouze při nuceném větrání vnitřního prostoru, jinak hrozí, že vnitřní vlhký vzduch o vyšším tlaku zkondenzuje ve funkční spáře, případně kondenzát namrzne na vnějším povrchu profilů.